Olivovníky

Nakladatelství
GALÉN

 

 

Zaujal vás některý z titulů? Kliknutím na tlačítko OBJEDNAT se dostanete do internetového knihkupectví Lékařský kompas!

Knihkupectví Lékařský kompas

 

Nový populár
Live

Vladimír Merta

Live

Malostranská beseda 1988

Ohlasy

Hutka a Merta otvírají archivy, vycházejí jejich dlouho nedostupná alba

Legendární nahrávky písničkářů Jaroslava Hutky a Vladimíra Merty nabízí ediční řada Olivovníky nakladatelství Galén. V České republice poprvé, 33 let po svém vzniku, vyšlo Hutkovo exilové album Pravděpodobné vzdálenosti. Po 20 letech, poprvé na CD, se pak objevila živá nahrávka Vladimíra Merty pořízená v roce 1988 v pražské Malostranské besedě.

První Hutkovo autorské album zaznamenává koncert, který se konal v roce 1977 v  pražské Baráčnické rychtě. O rok později odešel Hutka, signatář Charty 77, do exilu. Pásek zvukaře Jindřicha Kučery se podařilo propašovat za hranice a  záznam vyšel ve Švédsku v roce 1978 jako první deska vydavatelství Šafrán 78, jejímž logem se stala Hutkova kresba ptáčka se zamčeným zobáčkem.

Litvínov – zrcadlo normalizace

"Album Pravděpodobné vzdálenosti je pro mě významné zejména tím, že šlo o  první desku vydanou svobodně a sestavenou tak, jak jsem si přál," podotkl Hutka.

Na desce jsou dvě z písní, kterými se Hutka natrvalo zapsal do dějin českého písničkářství – Pravděpodobné vzdálenosti a Litvínov. Zejména druhá píseň je zrcadlem takzvané normalizace. Nechybí ani zřejmě nejznámější Hutkova píseň Havlíčku, Havle, napsaná v rozjitřené atmosféře prvních měsíců po zveřejnění Charty 77.

Deska bude pokřtěna 13. prosince koncertem v restauraci U vystřelenýho oka na pražském Žižkově. Kromě Hutky zahrají písničkáři Vladimír Veit a pravděpodobně i Vlasta Třešňák a Vladimír Merta.

Krycí jméno Šafrán

Jako další titul spisů Vladimíra Merty v ediční řadě Olivovníky vychází Mertovo 2CD Live/Malostranská beseda 1988 s nahrávkami, které byly poprvé vydány jako dvojice vinylových desek na začátku roku 1989. Deska vydaná tehdy díky producentovi Ladislavu Kantorovi byla jedním ze signálů blížících se politických změn v tehdejším Československu.

Podle pamětníků nešlo vůbec o snadný úkol. Merta jako jeden z nejvýznamnějších představitelů městského písničkářství byl předmětem soustavného zájmu Státní bezpečnosti, která na něj vedla svazek s krycím jménem Šafrán.

První album Mertovi vyšlo zkraje roku 1969 ve Francii a do rodné země autora se jen pašovalo. Druhé LP natočené již doma roku 1969 Supraphon vyřadil z  edičních plánů, aby z něj v roce 1975 vydal jen slavný singl Písmenková láska.

V roce 1977 natočil Merta první domácí album P. S., a to na poslední chvíli před rozehnáním sdružení Šafrán, jehož profilová deska byla již na příkaz StB sešrotována.

V červnu 1988 byly natočeny dva Mertovy koncerty v Malostranské besedě. O rok později bylo z natočených koncertů sestřiháno a vydáno LP s pořadovým číslem 1 a s "kartonovým" obalem Josky Skalníka. O několik měsíců později následovala dvojka.

Reedice na CD obsahuje písně z vydané dvojice LP desek plus osm písní z  původního koncertu. "Merta se nebojí velkých slov, jako by věděl, že je musíme uchopit a vrátit jim jejich pravý význam," napsal v lednu 1989 Ladislav Kantor.

Kultura.iHNed.cz, 28. listopadu 2010 , 02.12.2010


ZPĚT