Olivovníky

Nakladatelství
GALÉN

 

 

Zaujal vás některý z titulů? Kliknutím na tlačítko OBJEDNAT se dostanete do internetového knihkupectví Lékařský kompas!

Knihkupectví Lékařský kompas

 

Nový populár
Šafrán

Přemysl Houda

Šafrán

Kniha o sdružení písničkářů

Ohlasy

Vydavatel Pallas pokřtil knihu o písničkářském sdružení Šafrán

Stejnojmennou knihu o volném písničkářském sdružení Šafrán, působícím v Československu v 70. letech minulého století, dnes v zaplněném pražském Divadle Na Prádle pokřtil vydavatel Jiří Pallas. Členy tohoto sdružení byli například Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Vlastimil Třešňák, Petr Lutka, Dáša Andrtová-Voňková, Vladimír Veit, Jan Burian, Jiří Dědeček či Zuzana Homolová. Na křest knihy, jejímž autorem je historik Přemysl Houda, navazovala série krátkých vystoupení většiny členů tohoto neoficiálního sdružení. Vydání knihy o Šafránu označil Lubomír Houdek, šéf vydavatelství Galen, které výpravnou publikaci o 470 stranách vydalo, za splnění jednoho ze svých snů. "Na některých snech je nejkrásnější právě to, když se splní," uvedl.

Symbolickým rozbitím sklenky se šampusem zahájil písničkářský maraton Jiří Dědeček, který na pódium pozval svého bývalého dlouholetého spoluhráče Jana Buriana. "Byli jsme zoufalá dvojice, piáno bývalo často rozladěné, já se bál mluvit a on zase zpívat," vzpomínal s úsměvem Jan Burian.

Na pódiu Divadla Na Prádle se dnes například objevili Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Zuzana Michnová, Oskar Petr a další.

Kniha Šafrán se skládá z několika částí, které se navzájem doplňují. Úvodní Houdův text se zabývá kulturně-politickou situací v 70. letech, legislativním rámcem, v němž písničkáři hledali způsob, jak veřejně vystupovat, a zejména činností Státní bezpečnost (StB). Její členové se začali na jednotlivé osobnosti Šafránu zaměřovat od roku 1975 a postupně si vytyčili úkol toto sdružení úplně zlikvidovat.

Druhou část knihy tvoří koláž chronologicky řazených fotografií, plakátů, článků a jiných dokumentů osvětlujících dějiny české folkové hudby v letech 1966 až 1977.

Třetí část Houdovy knihy tvoří rozhovory po třiceti letech vedené s osobnostmi, jejichž jména jsou spjaté s Šafránem včetně jeho manažera Jiřího Pallase a textaři Zorkou Růžovou a Jiřím Zychem. Součástí knihy je také diskografie a bibliografie členů Šafránu a rozsáhlý jmenný rejstřík.

Šafrán bylo neoficiální sdružení folkových písničkářů. Vzniklo v roce 1972, pozvolna přestalo existovat okolo roku 1978, Jaroslav Hutka, Vladimír Veit, Vlastimil Třešňák a Jiří Pallas byli v souvislosti s Chartou 77 donuceni emigrovat. Jediným "oficiálně" přijatým členem byl Karel Kryl, kterého do Šafránu přijali Hutka a Pallas.

Koncerty písničkářů organizoval Pallas. Ten po své emigraci založil ve Švédsku stejnojmenné vydavatelství, ve kterém vydával alba písničkářů, kterým tehdejší státní moc v Československu neumožňovala vydávat desky ani koncertovat.

Roman Jireš , ČTK, 05.11.2008


ZPĚT