Olivovníky

Nakladatelství
GALÉN

 

 

Zaujal vás některý z titulů? Kliknutím na tlačítko OBJEDNAT se dostanete do internetového knihkupectví Lékařský kompas!

Knihkupectví Lékařský kompas

 

Nový populár
Země Bójů

Zuzana Michnová

Země Bójů

Ohlasy

Zuzana Michnova v Zemi Bójů
Zuzana Michnova v Zemi Bójů

S lítostí zaznamenávám, že tuhle zpěvačku, která z profilu tak mocně připomínala Joan Baezovou (Vojtěch Lindaur) jsem nechodil poslouchat a obzírat už v letech 1976–1978, kdy zpívala v akustickém triu s Petrem Kalandrou a Oskarem Petrem.

Měl jsem jiné zájmy a starosti a uvolněnou atmosféru koncertů Marsyas jsem si začal užívat až o pár let později. Publikum studentských klubů je zkouškou ohněm... Promine a třeba i přeslechne kulhavý rým, ale není ochotné dlouho čučet do slovního krasohledu, napsal tehdy do Melodie Jiří Černý. Teď, po třiceti letech, se nabízí otázka, zdali texty Zuzany Michnové obstojí v ještě větší zkoušce ohněm, a tou je knižní vydání.

Kam patřím já
vím jenom já...

tvrdí její píseň Země Bójů, která dala název textovému souboru vydanému „písničkářským" nakladatelstvím Galén. Navzdory absolutnímu rýmu je to pravda jen relativní. Díky reedicím na CD se Zuzaně Michnové, třebaže po Listopadu 89 vystupuje už jen sporadicky, dostává velkého kusu posluchačské přízně, přijmete-li tenhle oslí můstek poukazující na její slavné elpíčko z roku 1982 Kousek přízně.

Čtenáři, kteří si zakoupí Zemi Bójů, vědí kam patří, tak předpokládám, budou číst oslyšená slova. Žádné plynutí veršů je nepohoupá, žádné třeskuté metafory je nebudou ostřelovat. Nesdělují se tu žádné věčné pravdy, spíše jen nadhazují otázky...

Jakou mě znáš?
Asi vlídnou a prolhanou...
(Zlato a stříbro)

Jan Burian a Jiří Dědeček, jež Galén rovněž vydává, dbají na to, aby jejich písňové texty byly přijímány jako básně. Tuhle ctižádost Zuzana Michnová vůbec nemá. Její slova směřují přes zákruty za vábením melodie, a když občas narazí na útes stylistiky a prozodie, natlučou si, ale neztroskotají. Čtenář s ozvěnou písně v uchu jejím sdělením může věřit.

Co mám ráda, je vzruch
řeč zvonů,
tu nechám do sebe vpít
Denně skládám si kruh
jen z lidí,
bez kterých nemůžu být...

zpívala na albu V přítmí v roce 1989.

A tak to u ní chodí pořád, když je trochu dobře. I když je hodně zle.

Pavel Šrut, Salon, s. 2, 04.12.2008


ZPĚT