Olivovníky

Kolekce dvou CD obsahuje souborné vydání všech dochovaných studiových nahrávek pěti písničkářů ze sdružení Šafrán: dvacet písní, které základní pětice Šafránu – Jaroslav Hutka, Petr Lutka, Vladimír Merta, Vlastimil Třešňák a  Dagmar Voňková – natočila na malé desky, a na druhém disku pak vůbec poprvé na CD legendární LP desku z roku 1976, sešrotovanou na příkaz Státní bezpečnosti. Kolekce dávno nedostupných nahrávek obsahuje i nikdy nevydané čtyři písně Jaroslava Hutky a Vlastimila Třešňáka. Součástí obalu je řada fotografií, texty všech písní a zasvěcený průvodní text Jiřího Černého.

Dnes Šafrán obsahuje záznam koncertu členů bývalého sdružení Šafrán, který se konal v listopadu 2008 v Praze, součástí DVD je i dokument režiséra Václava Kučery O Šafránu. O písničkářském sdružení Šafrán se dlouho nemluvilo. V roce 2008 však o něm vyšla kniha a zaplněný sál pražského Divadla Na Prádle dne 5. listopadu uvítal skoro všechny žijící členy tohoto legendárního společenství. Potvrdilo se, že Šafrán má stále co říci. Na Prádle zazněly především starší, klasické písničky, jako třeba Hutkovy Pravděpodobné vzdálenosti, Merta zahrál svoji Prahu magickou, Zuzana Homolová krásné slovenské balady, Petr Lutka připomněl Lízu, Bohdan Mikolášek zazpíval Ticho, napsané pár dní po oběti Jana Palacha. Obavy, že by celá akce mohla připomínat abiturientský večírek po třiceti letech, se naštěstí nenaplnily. Sentimentální připomínání se nekonalo.

Hodinový dokument mapuje na základě vzpomínek účastníků historii i filozofii volného sdružení Šafrán, do něhož v 70. letech patřili naši nejlepší písničkáři: Vladimír Merta, Jaroslav Hutka, Vlastimil Třešňák, Dagmar Andrtová-Voňková, Zuzana Homolová či Jan Burian s Jiřím Dědečkem, Petr Kalandra, Zuzana Michnová a Oskar Petr a další. Vzpomínky hudebníků doprovázejí i dvě neméně důležité osobnosti: publicista Jiří Černý a Jiří Pallas, manažer a dobrá duše Šafránu.

Kniha o volném písničkářském sdružení Šafrán, působícím u nás v 70. letech minulého století a sdružujícím výrazné osobnosti české a slovenské folkové hudby - mj. Jaroslava Hutku, Vladimíra Mertu, Vlastimila Třešňáka, Vladimíra Veita, Bohdana Mikoláška, Zuzanu Michnovou, Petra Kalandru, Oskara Petra, Dagmar Voňkovou, Petra Lutku, Zuzanu Homolovou, Pepu Nose, Slávka Janouška, Jana Buriana a Jiřího Dědečka - se skládá z několika částí, které se navzájem doplňují.

Úvodní text historika Přemysla Houdy se zabývá kulturně-politickou situací v 70. letech u nás, legislativním rámcem, v němž písničkáři hledali způsob, jak veřejně vystupovat, a zejména činností Státní bezpečnosti, která se na jednotlivé osobnosti Šafránu začala zaměřovat od roku 1975 a postupně si vytyčila úkol toto sdružení úplně zlikvidovat, což se jí v roce 1977 podařilo.

Druhou část knihy tvoří pestrá koláž chronologicky řazených fotografií, plakátů, článků a jiných dokumentů, osvětlujících dějiny české folkové hudby v letech 1966-77.

Rozsáhlou část třetí tvoří Houdovy Rozhovory po třiceti letech, vedené se všemi jmenovanými osobnostmi s výjimkou zesnulého Petra Kalandry, ale též s manažerem Šafránu Jiřím Pallasem a textaři Zorkou Růžovou a Jiřím Zychem.

Závěr knihy tvoří diskografie a bibliografie členů Šafránu a rozsáhlý jmenný rejstřík. Kniha není historií českého písničkářství 70. let psanou z pohledu muzikologického či literárně-historického, ale historickým a pramenným dílem, které k napsání této historie vybízí.