Olivovníky

Zdeněk Vřešťál

Ne, Nerez nerezne

Vřešťál o Nerezu

Když jsem před prázdninami narazil v obchodě a tu knihu, jejíž obal vychází z druhého LP Nerezu Na vařený nudli, blesklo mi hlavou, že jde asi o marketingový tah související s nedožitými padesátinami Zuzany Navarové. Což nemyslím nijak pejorativně, Zuzana byla mimořádná osobnost, připomenout si ji je důstojné a spravedlivé, a bude-li ta knížka dobrá...

Když jsem se do ní zabral, začal jsem být na pochybách. Dokonce natolik, že jsem se znovu podíval, jestli ji vydal Galén. Copak o to, výtvarně pestrá a čistá, ale přece jen mi přišlo, že způsob, jak je koncipována, není úplně to, co jsem čekal. Je to takové osobní vyprávění, založené spíš na paměti a emocích než na nějakém chladném rozboru. Místy paměť v konfrontaci s výpisky z diářů Víza Sázavského asi selhává (například Vřešťál píše, že Zuzana odjela na Kubu 16. září 1982 a podle diáře Sázavského se Vokalíza (kterou Zuzana vyhrála) konala 28. 9. 1982). Některé věci Zdeněk jako autor přechází v pár řádcích, jako by tak nějak přišly samy, a dovedu si představit, že dobrý redaktor by doplňujícími otázkami vybádal, jaké bylo jejich pozadí. Ke cti autora slouží, že celkem nepomlouvá, utahuje si jen z Ivety Bartošové a svazáckých funkcionářů.

Ale jsou přinejmenším dva důvody, proč je kniha zajímavá. Jeden je koncepční a druhý obsahový. Ten koncepční souvisí s webovými stránkami kapely. Zejména v první části knihy (popisující příběh kapely chronologicky, rok za rokem) jsou v textu odkazy na písně či jejich ukázky na webu, takže opravdu doporučuji číst poblíž počítače.

Tím obsahovým bodem je Vřešťálovo glosování všech písní na deskách kapely. Je nesmírně zajímavé přečíst si, co na písních starých dvacet a více let a na konkrétních nahrávkách oceňuje jejich interpret a spoluautor. Tady bych asi doporučil nejdřív si pro připomenutí pustit album znovu, a pak si ho poslechnout po jednotlivých písních se Zdeňkovým komentářem, který jde mnohem častěji po aranžích a muzice než po textech. Opravdu zajímavá konfrontace a vhled do kuchyně špičkové kapely.

Kniha je doplněna mnoha zajímavými fotografiemi, dokumenty, několika přetištěnými články včetně recenzí (ta Rejžkova má stejný titul jako kniha), a asi pro odlehčení i několika historkami z bohémského života muzikantů osmdesátých a raných devadesátých let.

V závěru najdete diskografii nejen Nerezu, ale i projektů členů kapely (Včetně Neřež a KOA), vzhledem k charakteru knihy se ale celkem logicky neobjeví jmenný rejstřík.

Pokud ji budete jen číst, stačí vám asi den, pokud ji využijete k novému poslechu alb i ukázek na webu, je to hezká, mírně nostalgická zábava na týden.

---