Olivovníky

Vladimír Merta

Ballades de Prague

Jubilující balady vladimíra Merty

Jeden z prvních albových milníků domácího folku, Mertův debut Ballades de Prague, je stejně starý jako Krylův vinylový Bratříček, ale na kompaktním disku poprvé oficiálně vyšel až minulý měsíc, více než po čtyřiceti letech.

Čtyři vlastní a čtyři lidové písně nahrál Vladimír Merta na podzim 1968 v Paříži pro firmu Disque Vogue, která je vydala na začátku následujícího roku na LP desce. Brilantní autorskou vizitku představuje čtveřice Perníková válka, Malá Julie, Pomeranče Hieronyma Bosche a nejznámější, donovanovská Dlouho se mi zdá. V lidových písních vystupuje Vladimír Merta do popředí hlavně jako aranžér, ať už jde třeba o koledu Nesem vám noviny s dylanovskou foukací harmonikou nebo instrumentálně členitější Kočka leze dírou; od mistrovských transkripcí tuzemského folkloru však tehdy našeho klíčového písničkáře dělilo ještě pěkných pár let. Původní magnetofonový pás s dalšími pěti skladbami už zřejmě definitivně zmizel, takže i jubilejní reedice vznikla přepisem původního vydání.

Výsledek ovšem dává teprve nyní poznat, proč platí Mertovo pařížské album za jeho zvukově nejzdařilejší. Mimořádné péče se dostalo i bookletu. Atypický papírový obal obsahuje dvacetistránkovou brožuru s původním a současným průvodním slovem Vladimíra Merty, fotografiemi z Paříže i Prahy, texty veškerých písní, dobovými recenzemi a dalšími materiály. Vlastní kartonová pošetka disku tvoří faksimile obalu originální LP desky se všemi tiskovými chybami (Nessem Vam Nouiny) i trojjazyčnými variacemi na Mertův průvodní text. Ballades de Prague jsou hudebním přírůstkem zatím spíše knižní edice Olivovníky, ale mají tak blíž téměř k bibliofilské úpravě, kterou si tenhle legendární titul zaslouží.

---