Zaujal vás některý z titulů? Kliknutím na tlačítko OBJEDNAT se dostanete do internetového knihkupectví Lékařský kompas!
Vlasta Třešňák a jeho kapela mě překvapili svojí aktivitou. Němý suflér je již třetím alem v posledních pěti letech, kdy Vlasta zažívá svůj hudební návrat mezi českou bigbítovou elitu. Kromě novinkového alba si připravil též lahůdku pro své pravověrné fanoušky, když znovu vydal svoji prvotinu Zeměměřič z konce sedmdesátých let, která dosáhla prakticky statut legendární desky. Vlasta se ale na novém albu nijak obzvlášť nevrací do minulosti, protože důvodů pro komentování současnosti je zjevně dost. A to se mi na něm líbí, ta nevybíravost v textech, přímost, skryté i neskryté narážky, a to bez jakýchkoli servítek. Hned čtrnáct písní nabízí pestrou škálu nejen textovou ale hlavně hudební. Hudebně jde totiž jeho band jednoznačně nahoru. Hudba, která jde od rocku k blues nebo folku je syrová, dřevní stejně jako Vlastovy texty. Kromě skvělé kytary Jaromíra Panáčka atmosféru písní koření bezchybná rytmika dua Volný/Rychta. Kromě toho album opět obohacuje saxofon Jana Štolby a písním jako Detox nebo Syn pluku temná poloha tenorsaxofonu přidává na jejich hudební sdělnosti. Textově nejsou písně rozhodně nijak jednoduché. Bez obalu se přiznám, že u několika písní nemám potuchy o čem jsou. Ve větším poznání mi brání zejména typické Vlastovy germanismy, zřejmě osobnější stránka textů a nepochybně moje omezená inteligence. Dostat ale ke každé písni vysvětlivky, to by asi také nebylo to pravé ořechové, mám alespoň důvod si desku poslechnout o to víckrát. Na desce mě baví, že kapela hraje více rozmanitě, obzvláště koncem alba, krásná je skladba s Olinem Nejezchlebou a samozřejmě všechna ta trefná Panáčkova sóla, která desce dávají punc syrovosti. Tahle deska není rozhodně žádné cukrátko, je to pořádně tvrdá sonda do reálného života současné společnosti, kterou se nebrání srovnávat s historií (viz 9. listopad A.D. ). Člověku s černým svědomím, kterých tu myslím běhá stále spousta, se tohle album rozhodně líbit nebude. Tahle deska má totiž oči otevřené dokořán.
Cábik, cabik.blog.cz, 06.09.2010