Olivovníky

Jan Jeřábek, Irena a Vojtěch Havlovi

Tuláci v zrcadlovém sále

Světlo před stisknutím spouště

Galén, nakladatelství se specializací na lékařskou literaturu, podniká zásluhou svého šéfa Lubomíra Houdka stále další a další sondy do písničkářského folku. Po cenných knižních publikacích (historie Šafránu. několik knižních rozhovorů či sbírek textů), po reedicích zásadních alb Vladimíra Merty a Vlasty Třešňáka a po Třešňákově novince Němý suflér se dostalo na skromného a utajeného písničkáře Jana Jeřábka. Ten v minulosti koncertoval a natáčel například s Janem Burianem, Františkem Jančem nebo členy Majerových brzdových tabulek a jeho současná spolupráce s  manželi Irenou a Vojtěchem Havlovými (violy da gamba, tibetské mísy, violoncello) je jen logickým pokračování této pouti po neprošlapaných cestách českého folku. Jeřábkovy texty, v kontrastu k monotónnímu zpěvu, jsou často šokující: popisují absurdní situace (Seděla v koupelně / (...) / A náhle si všimla / že i ona sama odtéká"), spojuji nespojitelné vrstvy jazyka (Na porážkové lince / spím tichoulince"), líčí svět černější než si dokážeme představit (Tma mizela ve tmě / mlha spolkla dým"). Končí-li Ivan Hartmann svuj sleeve-note větou "Zastřelte se prosím", pouze to ve vás posílí nutkavý pocit, který do vašeho mozku nenápadně vlévaji Havlovi smýkánim smyčců. Před stisknutím spouště však doporučuji doposlechnout album do konce. V závěru bonusové písně Ta chodba vás totiž čeká "ostré světlo". Tma končí, důvody k  přemýšlení zústávají. A díky nim je život zajímavý.