Olivovníky

Zuzana Homolová

Čas odchádza z domu

Dvojí bytost Zuzany Homolové

Písničkářka Zuzana Homolová se připomíná dvojalbem Čas odchádza z domu z nakladatelství Galén.

Jediný singl s písněmi Išlo dievča na vodu /Býval v horách jeden mlynár měla ve své diskografii nezpochybnitelná hvězda písničkářského nebe československých osmdesátých let, členka volného folkového uskupení Šafrán Zuzana Homolová. Natočila ho v roce 1973. Až těsně před listopadem 1989 mohla zpěvačka připravit (korespondenčně na trase Bratislava-Praha) ve studiu Vladimíra Merty své první CD Čas odchádza z domu. Vyšlo po různých schvalovacích peripetiích a cenzurních obsahových i formálních úpravách ve studiích slovenského Opusu právě v osmdesátém devátém roce a paradoxně atmosféra tehdejších změn poněkud potlačila jeho účinnost, která by v jiných časech výrazně "zazvonila".

Kromě Zuzany Homolové, která v Mertově hudební režii a jeho a Hrubého aranžích obstarává zpěv a akustickou kytaru, na albu hrají rovněž členové studiové skupiny Dobrá úroda, kromě jiných Vladimír Merta (kytary, mandolína, klávesy), Jan Hrubý (housle) či Jan Vitouš (perkuse)…

Původní verze z archivu

Po dvaadvaceti letech se pro svou edici Olivovníky ke znovuvydání desky rozhodlo nakladatelství Galén. Nespokojilo se však s prostou reedicí. Jak vysvětluje v ediční poznámce nakladatel Lubomír Houdek, při práci (digitalizace atd.) se zjistilo, že na páscích z archivu Vladimíra Merty existují původní, neupravené verze nahrávek - vlastně jakési utajené původní album, "které se liší řadou drobných detailů, celkově uvolněnějším zpěvem i monumentálním závěrem Poľné madony". Takže místo jednoho CD doplněného o písně z prvního singlu vzniklo dvojalbum, jež sice obsahuje tytéž písně, jejich forma však není identická.

Připomenout dnes Zuzanu Homolovou není od věci. Její noblesní a přitom průzračně čistý, jednoduchý zpěv skvěle doprovázený vybranou muzikou nese nevtíravá lidská poselství, jimž současný posluchač naprosto rozumí. Ať jde o  texty Ivana Hoffmana, Pavla Maloviče, Viery Vincové, Milana Rúfuse nebo o  lidovky, jejich sdělení je vždy nadčasové. A kromě jiného se také můžeme po letech přesvědčit o tom, jak záludné, a přitom pošetilé byly cenzurní zásahy ještě koncem osmdesátých let minulého století. Cenzor například nepustil verše "Otec, mati nie sú doma / išli na omšu do kostola" a namísto nich se zpívalo "išli ráno von do poľa".

Skrytá drobná šelma

S péčí vypravené dvojalbum nabízí kromě textů písní také vzpomínky aktérů vzniku alba Čas odchádza z domu - kromě Homolové také Vladimíra Merty, Jana Hrubého a Ondřeje Ježka (remastering). "Když jsem se se Zuzanou poprvé potkal, zaujala mě noblesou. Letmým úsměvem číhavé lištičky. Upracovanýma rukama s odřenými nehty v roztrhaných paličkovaných rukavičkách, " vzpomíná Vladimír Merta. "Zuza je skrytá drobná šelma. Šlechtična z  upadajícího zemanství, vypomáhající při sklizni otrlým chlapům. Smrtka stínající malým srpkem jen to zlé v nás. Folková dáma i dámička z polosvěta. Dvojí bytost. " Temnější strunu, již pod lahodným Zuzaniným zpěvem tušíme, vystihuje Merta celkem přesně: "Rád bych měl Zuzaninu pokoru, zarytost, zaujetí a nasměrování proti proudu času. Bál bych se jen její fascinace smrtí, kterou podává bez ohledu na dobu, okolí a jeho rozcuchanost. Láska je v jejích písních vždy jen předehrou k mordu. Tak to cítí, prožívá…"

---