Olivovníky

Vladimír Merta, ETC...

Ponorná řeka

Merta po 33 letech ve studiu. Nahrál album Ponorná řeka

Vladimír Merta, legenda naší písničkářské scény, oslaví jubileum zbrusu novou deskou Ponorná řeka. Album bude představeno na koncertě k Mertovým 65. narozeninám 18. května 2011 v žižkovské Akropoli, kam oslavenec zve řadu muzikantů, s nimiž se na jevištích v uplynulých letech setkal.

Do studia si Merta pozval své přátele ze skupiny ETC..., aby natočili repertoár jeho někdejší doprovodné skupiny Dobrá úroda. Přitom vznikly i další písně, vybrané ze všech období dosavadní Mertovy tvorby.

Deska Ponorná řeka, která přijde do prodeje 20. května, přináší například skladbu Bye bye Miss Blanche z roku 1976. Píseň šaška si pamatují posluchači z koncertů v duu s Václavem Veselým, písní Vzdálené výstřely a zejména veršem "střílejí do svých dětí a  říkají si bůhvíproč komunisté" nezvedl Merta v červnu 1989 jen lidi ze sedadel festivalu ve Svojšicích, ale zejména komunistické funkcionáře všeho druhu. O předchozích problémech včetně zákazu, který si Merta "vyslouži" vystoupením na památné lochotínské Portě, nemluvě.

Skladby Černá známka, Chelsea hotel, Intuice ženy a titulní Ponorná řeka patří již k polistopadovému repertoáru. Na desce nechybí ani typická "mertovina", tady ji zastupuje Jamajka, ptákovina nejen pro radost spoluhráčů. Ve studiu s Mertou nahrávali dva ostřílení Mertovi spoluhráči Jan Hrubý a Václav Veselý, kytarové sólo v závěrečné Gerdě přidal Michal Šenbauer, který desku ve studiu Sun Music smíchal. K mikrofonu si stoupla také Sára Mertová, zpívá například v duetu Intuice ženy. "Ponorná řeka je teprve čtvrté sólové album Vladimíra Merty, které vzniklo ve studiu. A vlastně první po třiatřiceti letech od slavné desky P.S.," dodávají vydavatelé.

V posledních dvaceti letech Merta totiž publikoval převážně jen archivní nahrávky z koncertů. Volná řada nové edice Mertových nahrávek vydávaná péčí nakladatelství Galén obsahuje jednak reedice řadových a dosud nedostupných alb (Ballades de Prague, Live; v přípravě je Pravda o  Marii z roku 1970 nebo Struny ve větru z roku 1989), počítá však i s vydáváním nahrávek dosud nevydaných.

---