Olivovníky

Bohdan Mikolášek

Úklid v suterénu

Písně, básně, rozhovory

Bohdan Mikolášek
Úklid v suterénu
Písně, básně, rozhovory

Kniha Bohdana Mikoláška lze číst jako jakýsi pracovní životopis. Vystavěný z  pěti kapitol. V první, nejobsáhlejší jsou texty písní, řazeny podle alb. Propojeny jsou úvody autora, případně ještě dalším příspěvkem nebo slovy někoho jiného. Texty při soustředěném čtení obstojí i bez hudebního doprovodu a z průvodního slova vysvitne občas sdělení nejen o pozadí vzniku písní samých. Zdaleka vše není vážné či lehce úsměvné. Jsou tu též přímo rozverné texty - CD Až se vrátím. Následuje několik Mikoláškových textů a  fejetonů, třeba i o vztahu s Karlem Krylem, rozhovory, dopisy…

Nadpis kapitoly Básně by mohl být klidně v úvozovkách. Autor se zde ani náhodou netváří jako Básník. Opět hlavně nevážně si nápaditě pohrává s  mateřštinou, na různá témata jako prázdniny, "opěvné a oslavné příležitosti", nabízí "moudrosti a postřehy", v nichž se občas zaměří i na zcela vážné věci s  nadhledem. Diskografie je členěna tematicky na písničkovou tvorbu, elektronickou a scénickou a církevní hudbu a různé další hudební projekty. Teprve pak následuje pokus seřadit ještě chronologicky, většina totiž vyšla pouze vlastním nákladem a některé se značným zpožděním.

Diskografii předchází kapitola Očima jiných. V té se vedle sourozenců a  manželky a úplně cizích lidí z internetu, vyjadřují hlavně přátelé - například vydavatel a organizátor Jiří Pallas, písničkář Vladimír Merta, překladatel Martin Hilský, hudebníci Martin Kratochvíl a Michael Kocáb (občasný spoluhráč, ještě před emigrací), Kocábův otec, evangelický farář, hudebníci ze Švýcarska, další skladatelé a básníci a za mnohé kolegy ze Semaforu Jiří Suchý a dokonce František Ringo Čech (nevím nakolik zcela pravdivě, rozhodně však vtipně). Jen citacím by bylo možno věnovat několik stránek, to bych ale budoucího čtenáře ochudil. Přílohou je ještě výtečné první album, poprvé vydávané na CD.

Nevyužita nezůstala ani vnitřní vazba (předsádka). Na začátku knihy je kopie části raného, tužkou psaného notového zápisu s textem sloky písně Dům, kde bydlí láska. Vzadu reprodukce strojopisu "Záznamu" mjr. Mrkvičky i s doporučením náčelníka 1. oddělení mjr. Točíka L. svazek MIKOLÁŠKA Bohdana č. 18321 uložit v archivu MV, protože "…byla cítit z jeho řeči jasná neochota se nadále stýkat s příslušníky MV a i z hlediska našeho za dané situace není vhodným typem do problematiky kultury k dalšímu operativnímu využití." Pozoruhodná knížka může být také objevnou cestou, seznámením s osobností skladatele, muzikanta a písničkáře, o němž jsme neměli nic vědět a málem se to stalo. V tom vidím její další přínos.

---