Olivovníky

Nakladatelství
GALÉN

 

 

Zaujal vás některý z titulů? Kliknutím na tlačítko OBJEDNAT se dostanete do internetového knihkupectví Lékařský kompas!

Knihkupectví Lékařský kompas

 

Nový populár
Akorát že mi zabili tátu

Vojtěch Klimt

Akorát že mi zabili tátu

Příběh Karla Kryla.
Druhé, opravené a doplněné vydání

Ohlasy

Je s podivem, že životopis Karla Kryla vyšel až nyní. Máme zpracované příběhy kdejaké pseudocelebrity, vycházejí knihy o nacistických generálech, dvacetiletých fotbalistech, ale jedna z výrazných postav naší nedávné historie se dočkala až teď. Už z tohoto pohledu jde o chvályhodný počin Vojtěcha Klimta. Ale nejen proto.

Myslím si, že na člověka, který se s Krylem nikdy nesetkal, toho o něm vím hodně. Mám jeho kompletní diskografii, vlastním nahrávky z koncertů v Polsku, USA i Kanadě nebo tři knížky, co vyšly jako soukromý tisk (z toho dvě na ručním papíře a autorem signované).

Přesto jsem se v knize Akorát že mi zabili tátu dočetl řadu nových věcí. Třeba o tom, že Bratříčku zavírej vrátka, svou jednoznačně nejslavnější píseň, symbol roku 1968, velmi pravděpodobně rozpracoval už před okupací a pak ji jen podle okolností upravil.

Spousta dosud neznámých nebo málo známých fakt představuje asi největší klad knihy. Skvěle je zpracováno především Krylovo dospívání, 60. léta a období v  exilu. To se čte jedním dechem.

Pokud už bych chtěl hledat hnidy, trochu mě mrzí, že kapitoly o posledních rocích jeho života jsou poněkud strohé. Výčty koncertů (ty hodně ruší a nemají zde takový smysl jako v pasážích o Krylových začátcích nebo exilové tvorbě), pár výroků, citátů z tisku, občas i odstavce řazené za sebou bez výrazné návaznosti. Snad byl autor tlačen uzávěrkou a nedával si záležet jako na předchozích kapitolách. Snad spoléhal na to, že si tu dobu dobře pamatuje (stejně asi jako většina čtenářů) a neměl potřebu hledat i pohledy jiných lidí z Krylova okolí.

Autor rozhodně nestaví Krylovi další pomník, ani se nesnaží interpretovat jeho tvorbu. Zmíní se i o některých méně lichotivých stránkách jeho osobnosti nebo nepříjemných okamžicích. Ale s citem. Nehledá senzaci tam, kde by to bylo nevkusné.

V neposlední řadě připomíná někdejší články Justa, Lukeše a spol., kteří dnes statečně kritizují tunelování a Klause, nadávají na neviditelnou ruku trhu a  nevyrovnání se s minulostí, ale když to samé říkal o patnáct let dříve Kryl, dělali z něj málem nesvéprávnou hysterku.

Prostě dost dobrá knížka pro nás, co víme, že Morituri te salutant není skinheadská písnička.

P.S. O tom, že jméno Kryl je skvělý obchodní artikl nejen pro Landu, jsem se přesvědčil, když jsem včera v Bontonlandu viděl nové CD. Je na něm nápis zhruba v tomto znění: "Chybí vám Karel Kryl? Kupte si CD Pepy Nose." Trapné, jak trapné…

Husákovo dítě, http://husakovodite.blogspot.com, 12.12.2006


ZPĚT