Olivovníky

Jaroslav Hutka

Prózy II

Spisy Jaroslava Hutky, sv. 5

Velkoryse pojatý

osmidílný projekt Hutkových sebraných spisů dospěl tímto svazkem do své poloviny. Zatímco Hutkovy písňové texty jsou všeobecně známé a  jeho fejetony či rozhovory s ním byly průběžně publikovány časopisecky, druhý svazek Próz je objevem i pro zasvěceného hutkologa. Jde totiž o texty, které v drtivé většině zatím vůbec zveřejněny nebyly; většinou mají podobu deníkových zápisů, najdeme tu i několik povídek (např. Život je kunda a my jsme jeho otroci). Nejstarší texty se týkají posledních dnů před odchodem do exilu v říjnu 1978. Největší prostor mají Dopisy Ivanovi, které Hutka psal v roce 1985 svému příteli, spisovateli Ivanu Klímovi. Nelehká situace člověka, který byl nuceně vystěhován, s novým prostředím se jen těžko sžívá a nenalézá v něm možnosti uplatnění, v nich vysvítá s bolestnou naléhavostí. "Volnost slova mám, ale kde je ta svoboda? Vím vůbec, co mluvím, když nezjistím, jak tonu lidé rozumějí? Mne tato volnost dusí, mate a vede ke zmlknutí, protože nedostávám odpověď," napsal v dopise ze 4. května 1985.