Olivovníky

Nakladatelství
GALÉN

 

 

Zaujal vás některý z titulů? Kliknutím na tlačítko OBJEDNAT se dostanete do internetového knihkupectví Lékařský kompas!

Knihkupectví Lékařský kompas

 

Nový populár
Příběhy písní<br />Díl druhý

Michal Bystrov

Příběhy písní
Díl druhý

Ohlasy

Příběhy písní bez konce

Michal Bystrov (1979) je hudební publicista, překladatel, textař, písničkář. Jako valná část hudebních "writerů" se míjí s univerzitní uměnovědou, která jen zpožděně reflektuje takzvaně populární hudbu jako autentickou součást kultury i sebeidentifikace celých generací.

Autor si našel téma příběhů písní, které dokáže čtivou formou sdělit, aniž by unavoval technologií hledání. Staví na knižní vzdělanosti, pracuje v archivech, využívá internetových zdrojů a poslechové zkušenosti. Ke každé kapitole dodává bibliografii odkazů textových i hudebních, ze kterých si zájemci mohou vybrat materiál k poslechu. Druhý díl Příběhů písní (první vyšel v roce 2009 rovněž v Galénu) nerozřeďuje originál, ale pokračuje v začaté práci. Zůstává struktura monografických kapitol vycházející z originálu a vybraný překlad do češtiny (s dalšími verzemi v příloze). Text se dotýká témat, osobností, souvislostí a mýtů. Biografické a historické exkurzy jsou někde logické, někde autor uklidňuje čtenáře (a sebe), že se k tématu co nevidět vrátí. Většinou se mu to zdaří, jen kapitola o čtyřiadvacetiveršové písni "Na kopečku v Africe" zůstala čtením o loupežníkovi, císaři mexickém a Mořici Beňovském. Strukturu textů autor proměňuje, případně obohacuje o citace.

Nedostatkem je rezignace na řazení kapitol. Doba vzniku i země původu písní jsou mnohdy nejasné. V knize najdeme písně, zaznamenávající střípky historie. Někdy je to historie takzvané velká - zlatá horečka v Kalifornii, občanská válka v USA -, někde lokální vztahující se snad k indiánským válkám nebo k  historii naší. Z hlediska písní je velké a malé, vysoké a nízké jedno. V  obrazově dokumentovaném textu hrají stejnou roli vojevůdci, mučedníci, státníci a třeba i léčitelka Dalším tématem jsou písně, které se váží k osudu černochů v USA. Tady je obzvláště škoda zpřeházeného časového pořadí. Český čtenář se na analýze vzniku tří písní ("Amazing Grace", "Go Down, Mores", "Strange Fruit") dozví hlavní rysy osudu černochů v Americe od jejich prodeje černými vládci v Africe přes krutosti přepravy, otroctví, občanské války a  přetrvávajícího rasismu.

Překvapení přinesou kapitoly o písních, které byly vytvořeny v pseudolidovém duchu řemeslnými autory ("That Lucky Old Sun", "My Bonnie Lies Over The Ocean") , případně za lidovou byla považována písnička z peruánské operety ("El Condor Pasa"). Umělý původ mají i složitě vznikající písně typu "Greensleeves" nebo "Auld Lang Syne", do jejíž geneze se zapletla i zednářská symbolika. V menšině jsou příběhy písní s jednoznačným vznikem, který ale sám o sobě tvoří poutavý příběh ("The Girl From Ipanema", "The Partisan", "Where Have All The Flowers Gone"). Posledně jmenovaná píseň pochází - podobné jako předloha Gershwinovy "Summertime" - z ukrajinského prostředí. Někdy se naopak na standardně vzniklou písničku ("The Green Door") s nejasným obsahem naroubovaly pozdější interpretace, také díky stejnojmennému pornografickému filmu.

Písně v Bystrovově podání mají svůj příběh vzniku a interpretací. Již v éře plachetnic vznikaly a šířily se globálně, což svět dvacátého století jen urychlil. Texty a melodie se v darwinistickém duchu přetlačují, silný text si zabírá zcela jinou, silnější melodii. Písně se mnohdy vytrácejí a po letech a  na zcela jiném místě zas vynořují. Bystrovovy Příběhy písní nejsou finálním produktem, ale bilancí dosavadního stavu, včetně českých překladů, které se mohou stát výzvou pro další české interprety i textaře. Řadě čtenářů mohou přinést pozoruhodný alternativní pohled do světové historie i současnosti, ke kterému si lze podle bibliografie pustit patřičnou hudbu.

Pavel Ondračka, Host, 2012, roč. 28, č. 5, s. 78, 29.05.2012


ZPĚT